Tříkrálové tradice


Lidové zvyky spojené se svátky Tří králů

Svátek Tří králů se nazývá také svátkem „Zjevení Páně” a slaví se 6. ledna. Zjevení Páně, řecky Epifaneia, byl původně svátkem Kristova narození a jako takový se slaví v ortodoxní církvi dosud. V předvečer svátku se v kostelech světila nejenom křída, ale i voda, kterou si pak věřící odnášeli domů a kropívali jí nejenom své příbytky, ale i zahrady a pole. 

Do tříkrálové vody se také o tomto svátku – podobně jako na Štědrý den – slévalo olovo nebo cín a podle tvaru se určovalo, jaký osud koho čeká. Jestliže vychladlý kov připomínal nějaký nástroj (zbraň, ševcovské kopyto, pero), ukázal dívce, za koho se provdá (vojáka, ševce, úředníka). 

Původně chodili na tříkrálovou koledu kromě žáků i kantoři a duchovní. Ti kropili obydlí svěcenou vodou, vykuřovali kadidlem a psali na dveře už zmíněné iniciály C+M+B. Při té příležitosti rozdávali svaté obrázky. 

V minulosti jsme se mohli setkat také s tím, že tři chlapci chodili po obci s velkou hvězdou v ornátech a korunami na hlavách (jeden měl začerněnou tvář). Každému, kdo je pustil do domu, pak zazpívali poselství:

My tři králové my jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám,

štěstí zdraví dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.

Z daleka je cesta naše, do Betléma mysl naše.

Do Betléma pospícháme, ještě málo darů máme.

Herodes král kouká z okna, vidí tři krále z daleka.

Poslal proti nim vyslance, aby se stavěli do paláce. 

Zcela světský charakter mívala koleda sladovnické chasy v předvečer 6. ledna. Chasa v čele s podstarším, který nesl feruli (žezlo), vešla do světnice a zazpívala Den přeslavný jest nám přišel. Po písni popřál “podstarší” panu sládkovi a celé rodině hodně štěstí do nového roku. Poté šli hoši k paní sládkové s lopatkami a pytli. Paní položila na některou lopatu dárek například v podobě peněz. Hoch dárek ukázal chase a hodil do pytle. Pak jeden z koledující chasy napsal na dveře C+M+B, vykouřili místnost kadidlem, pokropili svěcenou vodou a rozloučili se. Všichni poté odešli do šenku, kde zakončili koledu při plném korbeli a za veselého zpěvu.


Co symbolizuje zlato, kadidlo, myrha?

Mudrci z Východu, kterým se zjevila na obloze velká hvězda zvěstující příchod Spasitele se vydali do Jeruzaléma a později do Betléma, kde se narodil Ježíš. Neuposlechli přitom rozkaz židovského krále Heroda, aby se vrátili do jeho paláce v Jeruzalémě a informovali ho o své cestě. Pochopili, že Herodes ve skutečnosti usiluje o Ježíšův život. V Betlémě našli opravdu Jezulátko a nabyli jistoty, že je to skutečný Spasitel a odevzdali mu tři dary: 

zlato: označovalo královskou důstojnost a moc – znamená, že Ježíš je Král 

kadidlo: označovalo duchovní sílu a oběti – znamená, že Ježíš je Bůh 

myrha: byla znamením člověčenstva – znamená, že Ježíš bude trpět Potom se mudrcové vrátili do svých rodných krajin, ale vyhnuli se Jeruzalému, aby unikli hněvu strašlivého krále Héroda.

 
Co znamenají jména Kašpar, Melichar, Baltazar? 

O králích (a nikoli o mudrcích) se začalo mluvit až ve 2. tisíciletí po Kristu. Jména mudrců - Caspar (Kašpar), Melichar a Baltazar vycházejí pouze z tradice a pravděpodobně jde o jména dodatečně vymyšlená. Měla zřejmě symbolizovat tři významná kulturní centra starověkého Východu: 

Kašpar (lat. Caspar), jméno orientálního původu = „strážce pokladů“ 

Melichar (lat. Melchior), hebrejské jméno = „můj král je světlo”. 

Baltazar (lat. Balthasar), jméno babylonského původu = „ochraňuj můj život, králi”.


Co znamenají iniciály K+M+B?

K+ M + B + rok - tři písmena bývají odvozována od věty Christus Mansionem Benedicat,

což znamená “Kriste, požehnej toto obydlí.”

 

Martinice (9)