14. března 2025
MY JSME CHARITA ŽĎÁR
Nízkoprahová zařízení a preventivní programy hrají klíčovou roli v podpoře dětí a dospívajících, kteří se ocitají v náročných životních situacích. Martina, vedoucí úseku pro děti a mládež v Oblastní charitě ZR, se s námi podělila o své zkušenosti, výzvy spojené s touto prací i proměny, kterými mladá generace prochází. Jak mohou nízkoprahová centra pomoci? Jaký vliv mají sociální sítě na duševní zdraví mladých lidí? A proč je prevence tak důležitá? Přečtěte si inspirativní rozhovor plný porozumění a podpory.
Martino, vedete celý úsek Služeb pro děti a mládež. Co vás k této práci přivedlo a co vás na ní nejvíce naplňuje?
Začínala jsem v Oblastní charitě ZR na pozici vedoucího nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Wellmez ve Velkém Meziříčí. Společně se nám podařilo zařízení vdechnout nový život, skvěle ho nakopnout a rozjet tak, aby poskytovalo kvalitní a inovativní službu. Po pár měsících jsem v Charitě jsem začala mít na starosti celý úsek služeb. V práci s dětmi a mládeží vidím obrovský smysl, jednak pro to, že je to velmi ohrožená cílová skupina a jednak pro to, že je to docela výzva. Práce s lidmi s různým postižením či seniory je pochopitelná, ale mládež často lidé vidí pouze jako ty potížisty a baví mě ukazovat, že to tak není.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM) jsou pro mnoho mladých lidí bezpečným místem. V čem podle vás spočívá jejich největší význam?
Právě v tom, že to je pro mladé lidí bezpečné místo, kde je nikdo neodsoudí, nemá potřebu být nad nimi či jim dokazovat svou moc. Naopak je pro ně zde pracovník, který je vyslechne, snaží se je pochopit a nasměrovat je v určité životní situaci. Vždy říkám, že každý potřebuje v životě takové bezpečné místo, a pokud ho nemá doma u rodiny, u blízkých, ve škole, u přátel, je zde nízkoprah.
Jakou roli hraje Centrum prevence v podpoře dětí a mládeže a proč je podle vás prevence tak důležitá?
Centrum prevence působí na školách buď s daným preventivním programem anebo vstupuje do třídy, kde se nějaký problém právě objevil a je potřeba ho co nejdříve podchytit. Prostřednictvím zážitku pracovníci ukazují studentům možná rizika a otevírají s nimi témata, o kterých třeba ještě ani neslyšeli. Díky tomu, když se s danou situací či problémem setkají, vědí, jak reagovat, komunikovat to či jak se zachovat. Vybavuji si program, který jsem s kolegy lektorovala na střední škole, kde si studenti měli sestavit měsíční rozpočet – dostali na papíře částku odpovídající reálné výplatě a položky, které je nutno zaplatit a bylo na nich, jak s částkou naloží. Skoro celá třída byla překvapená, co je vlastně potřeba vše platit a jak je potřeba o financích přemýšlet. A věřím, že to se jim v životě bude hodit a třeba si někdo díky tomu nevzal nějakou pofidérní půjčku nebo si dokázal něco ušetřit. To považuji za úspěch a dobrou prevenci. Proto je tak důležitá – je levnější než řešit určité následky, chrání celou společnost a pomáhá jedinci se vyvarovat rizikovému chování nebo ho naučí, jak s ním pracovat.
Co si myslíte, že dnešní děti a dospívající nejvíce trápí? Vnímáte nějaký posun oproti předchozím generacím?
Nerada nějak zobecňuji, co dnešní mladé lidi nejvíce trápí, ale dalo by se říct, že jedna skupina jsou témata, která jsou prostě stejná pro každou generaci, i když jejich podoba je jiná – a to je láska, partnerství, rodina, škola, zdravý životní styl, práce atd. A druhou skupinou jsou témata jako vlastní identita, sebeurčení, experimentování s novými návykovými látkami, nelátkové závislosti, duševní zdraví…zde je určitá změna oproti předchozím generacím, které buď takové věci nemuseli řešit anebo to bylo tabu a zkrátka se o tom nemluvilo. To samozřejmě klade větší tlak na mladé lidi, kteří zdánlivě mají mnohem více svobody než jejich rodiče, prarodiče. A také to klade větší nároky na kompetence pracovníků preventivních služeb, kteří častěji řeší různé krizové situace, musejí se neustále vzdělávat v aktuálních tématech a trendech.
Jak se podle vás proměnily problémy a potřeby mladých lidí v posledních letech? Hrají v tom roli třeba sociální sítě?
To trošku koresponduje s předchozí otázkou, objevily se témata a problémy, které dříve mohla být tabu. Dnešní generace mladých lidí – Generace Z a Generace Alfa – vyrůstají v době internetu, všichni znají a mají chytré telefony a sociální média. Jejich prostřednictvím navazují vztahy, používají je k sebevyjádření, využívají je nejen pro zábavu, ale i pro učení se a práci. Tím, že vyrůstají v tomto rychlém digitálním světě, můžou čelit dalším výzvám týkající se duševního zdraví, jako např. digitální únava, online tlak, úzkosti…Pro pracovníky je důležité, aby se v tomto světě dokázali orientovat, ale nejdůležitější za mě je určitě jejich pochopení a porozumění.
Co byste vzkázala rodičům, učitelům nebo dětem samotným, kteří by se chtěli obrátit na vaše služby, ale váhají?
Pevně doufám, že se to neděje, ale pokud ano, není se čeho bát nebo váhat. V našich službách pracující odborníci na práci s mládeží, kteří „dospělým“ ´pomohou, poradí, nasměrují či s nimi navážou kontakt. Spolupráci s rodiči či učiteli naopak vítáme, protože mnohdy je potřeba spolupráce i dalších osob, aby se konkrétnímu dítěti či mladému člověku mohlo pomoci. No a dětem a mladým lidem ukážeme prostory, vyslechneme je či pokud si nejsou něčím jistí, můžou se s námi spojit online na Facebooku a Instagramu. A všem nám bych chtěla vzkázat, ať máme dostatek empatie a porozumění, ať se nám tu žije dobře SPOLEČNĚ!