9. srpna 2021 Články

Renata Pokorná: Motivace mladých je pro nás velké téma

Renata Pokorná je vedoucí nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Nadosah, které se věnuje dětem a mládeži od 10 do 20 let a sídlí v Bystřici nad Pernštejnem. Tým pracovníků je složený z vedoucí, která je současně i sociální pracovnicí, a dvou pracovnic v sociálních službách. S dětmi a mládeží pracují především v rámci nízkoprahového klubu nebo přímo v terénu tam, kde se mladí scházejí.

Renato, denně jste v kontaktu s mladými lidmi. Znáte jejich současné zájmy, starosti, ale i radosti. Jaká témata aktuálně řeší náctiletí a čím se zabývají?
Myslím, že největším tématem je dnes nuda a trávení velkého množství času na sociálních sítích, i když si možná mladí do důsledku pravá rizika s tímto spojená „teď a tady“ neuvědomují. Co se týká nudy, záleží, jak dlouho trvá. Z dlouhodobého nudění vznikají patologie typu: pokusy o únik z reality prostřednictvím užívání návykových látek, drobná kriminalita apod. Tomu všemu se ve službě snažíme zamezit. Naší cílové skupině nabízíme atraktivní program, hodně se bavíme o tom, co aktuálně konkrétní uživatele trápí, v čem potřebují podpořit. Přestože i my službu poskytujeme online, bavíme se o možných rizicích. Online formu využíváme jako informační a vzdělávací/poradenskou platformu pro naše uživatele. Nejvíce k tomu využíváme kvízy na Instagramu a Facebooku. Paleta témat kvízů je široká, od trávení volného času přes školní témata jako podpora při doplnění znalostí, přes návykové látky, dodržování společenských norem atd.

Několik měsíců jsme byli uzavřeni doma společně s našimi nejbližšími. Mnohdy došlo u mladých k přerušení přímých kontaktů s vrstevníky a mnoho vztahů fungovalo prostřednictvím sociálních sítí. Ovlivnila tato situace schopnost komunikace vašich klientů?
Je patrné, že někteří naši uživatelé tuto situaci přivítali pozitivně. Pro mnohé je opravdu jednodušší schovat se do online světa, který může být zdánlivě anonymní, ale přesto je při nesprávném užívání nebezpečný a škodlivý. Sociální izolace v době pandemie může do jisté míry za neschopnost běžné komunikace a navazování reálných vztahů. Komunikace se smrskla na psané slovo, jednoduché fráze typu – „ok, jj, nvm“  - konkrétně: změnila se řeč mládeže. Na druhou stranu, svět se vyvíjí, lidsky, technologicky - a i nám tedy nezbylo než tuto formu přijmout a naučit se žít s našimi uživateli „online“, abychom navázané kontakty nepřerušili.

A jak je to s motivací mladých? Přineslo rozvolnění chuť a nadšení pro smysluplnější trávení volného času, například v přírodě, na výletech nebo u společenských her?
Motivace mladých byla vždycky velké téma. Po řadě vzdělávání a setkávání se na pracovních skupinách je to pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež společné téma napříč regiony. Při prvním větším rozvolnění byli uživatelé z dříve omezených aktivit kvůli covid opatřením nadšení, rádi se zapojovali do akcí na klubu – turnaje ve stolním fotbálku, hraní společenských her atd., ale nadšení pomalu opadlo. Téma motivace často vnášíme do běžných intervencí, nabízíme program, na který reagují neaktivitou, ovšem při dotazech, co by chtěli dělat, jsou odpovědi jednoznačné: NIC. Více motivovaní jsou mladší uživatelé. Je mnohem jednodušší je zabavit. Starší uživatelé mají odlišné zájmy, mnohdy neslučitelné s posláním naší služby.
 
V poslední době se často mluví o vzrůstajících závislostech mladých na moderních technologiích, zejména na sociálních sítích a PC hrách. Jak tuto situaci vnímáte vy?
Jak jsem zmiňovala výše, pro mnohé mladé je to únik od reality. Nemusí tak nutně dojít ke konfrontaci v běžných situacích – např.: navazování vztahů, řešení konfliktních situací. Velkou nevýhodou je určitě to, že moderní technologie jsou dnes velmi snadno dostupné. Mobilní telefony se dají pořídit za nízké částky, v rukou je vidíme mnohdy i u dětí předškolního věku. Neříkám, že moderní technologie jsou špatné. Jen je nutné se s nimi naučit zdravě zacházet – nastavit pravidla, jak dlouho bude dítě mít vyhrazený čas na telefon a PC, jaký obsah bude mít dítě povoleno ke sledování a také, jaký obsah bude dítě sdílet. Tady je ale nutná důslednost a trpělivost rodiče.

Za zmínku stojí i tzv. kyberšikana. Jak vypadá? Jak ji mohou náctiletí rozpoznat?
Kyberšikana je, když útočník využívá internet a mobilní technologie pro to, aby mohl někomu ublížit: zesměšnit ho, ztrapnit, ohrozit nebo zastrašit. Kyberšikana obvykle začíná posíláním urážlivých zpráv, vybízením k posílání kompromitujícího materiálu, které útočník následně zneužívá a může dojít až k vydírání oběti. Důsledkem této situace může být sebepoškozování nebo sebevražda dané oběti. V našem klubu jsme několik případů kyberšikany řešili. Jednalo se například o finanční vydírání přes sociální sítě pod pohrůžkou zveřejnění kompromitujících informací, dále pak zasílání intimních fotografií, které se pak bleskovou rychlostí šířily po sociální síti. Tyto situace byly řešeny ve spolupráci s Policií ČR.

Dají se pojmenovat největší rizika související s užíváním internetu mladými lidmi?
Za mě osobně je největším rizikem neefektivnost využívání volného času, internet, hraní her a sdílení na sociálních sítích dokáže pohltit člověka na hodiny a mezitím ubíhá reálný život. Dalším velkým rizikem je samotný obsah sdílení. To, co mladí mnohdy sdílí a jakým způsobem, je pro nás na službě v posledních měsících nepříjemnou novinkou – probíhají živá vyslání na Instagramu, mladí při vysílání popíjejí, kouří, mluví vulgárně, porušují zákon, a to vše live, za předpokladu, že toto vysílání může sledovat kdokoli. Tyto situace pro nás byly natolik výrazné, že při osobním kontaktu s daným uživatelem na to reagujeme, dáváme zpětnou vazbu. Uživatelům zkrátka nedochází, jakou si sami na sociálních sítích vytváří image.

Na druhou stranu – internet se stal součástí našich životů. Přinesl nám i nějaká pozitiva?
Internet je skvělý pomocník při získávání informací. V mnohých oblastech nám šetří čas. V době covidové nám přinesl možnost být spolu, kdy na začátku nebyla jiná možnost kontaktů a osobních setkání. Internet může být zkrátka dobrý sluha, ale také zlý pán. Je dobré si pamatovat, že i při používání internetu platí staré dobré heslo: všeho s mírou.

Jak mohou být rodiče, zejména nyní v době prázdnin, kdy mají mladí lidé více času, nápomocni, aby internet nemusel být většinovou náplní jejich volných dní?
V první řadě udělat si na svoje děti čas, věnovat jim kousek sebe, předat jim znalosti, dovednosti všeho druhu a vymyslet zážitky a následně je společně realizovat. Děti jsou přece odrazem svých rodičů. Prevence by měla začínat především v rodině.