5. července 2021 Články

Petra Königová: Přejeme si, aby naši uživatelé prožívali co nejběžnější život

Petra je vedoucí denního stacionáře Rosa, který vznikl před sedmi lety v Bystřici nad Pernštejnem. Zařízení, které je součástí Oblastní charity Žďár nad Sázavou, pečuje o klienty s mentálním a kombinovaným postižením.  

Petro, ještě necelé tři roky a budete slavit deset let od vzniku denního stacionáře Rosa. Jak se postupně vaše služba rozšiřovala až do dnešní podoby?
Čas letí jako voda, opravdu je to už sedm let. S vděčností vzpomínám na první den ve stacionáři, kdy jsme od města Bystřice převzali klíče od nově zrekonstruované budovy dnešní Rosy. Začínali jsme jako pobočka denního stacionáře Nesa ve Velkém Meziříčí, který byl naším pomocníkem v začátcích, naší oporou a vzorem. Jsem moc ráda, že jsme měli tak výborné učitele. Díky nim se nám podařilo službu upevnit v regionu a stále pracovat na rozvoji. První rok do stacionáře docházelo deset uživatelů, kterým službu poskytovalo pět pracovníků, včetně řidiče. Ráda na tyto začátky vzpomínám. Během sedmi let prošel stacionář rozšířením kapacity počtu uživatelů, personálním navýšením i změnami, profilací svého zaměření i zkvalitňováním služby, která se zaměřuje především na osoby s těžkým kombinovaným postižením. Naše systematická práce ukazuje, že je stále co zlepšovat. Přestože to není zrovna vždy jednoduché, snažíme se vidět potřeby každého uživatele a hledáme možnosti rozvoje, podpory a pomoci. Obzvlášť v současné době se projevuje, jak je důležité, abychom byli sehraný tým, který si důvěřuje, může se na sebe spolehnout a umí zabrat pro jeden cíl. Přejeme si, aby naši uživatelé prožívali co nejběžnější život stejně tak jako jejich vrstevníci. 

Kolik klientů v současné době stacionář navštěvuje a odkud jsou?
V současnosti máme třicet smluv. Někteří uživatelé z důvodu obavy z epidemie COVID-19 ale zatím do stacionáře nedochází. Aktivních máme nyní dvacet uživatelů. Na druhou stranu někteří uživatelé docházku v době pandemie rozšířili, například z jednoho dne na pět dní v týdnu. Naše působnost je regionální. Jedná se o mikroregion Bystřicko.

Službu nabízíte především dopoledne a v brzkém odpoledním čase. Neuvažujete o jejím rozšíření?
Ano, naši péči poskytujeme každý všední den od 7 do 16 hodin. K tomu ještě zajišťujeme pro většinu uživatelů fakultativně dopravu do stacionáře. V počátcích byla služba využívána především v dopoledních hodinách. Nyní většina uživatelů využívá stacionář celý den. Navíc vnímáme i větší vyčerpanost pečujících, kteří rádi využijí možnosti odpočinout si v náročné péči. Službu neplánujeme rozšiřovat, spíše se zaměřujeme o znovunalezení optimálního nastavení služby a pomalému návratu do běžných činností stacionáře po době, kdy jsme dodržovali nastavená opatření, zejména během nouzového stavu.

Jak vypadá běžné dopoledne ve vašem stacionáři?
Pomineme-li dobu, kdy byli v době pandemie naši uživatelé oddělení do skupinek, omezili setkávání se a trávili čas pouze s určeným pracovníkem, tak naše obvyklé ráno začíná dopravou do stacionáře, převléknutím v šatně. Poté si jde většina uživatelů zacvičit do tělocvičny. Někteří tam využijí motomedu, jiní cvičební série na protáhnutí těla. Uživatelé se schází ve společenské místnosti, kde se domlouvají na programu dne. Část uživatelů jde do keramické, dřevařské nebo šicí dílny. Ostatní využijí vodního lůžka ve snoezelenu, kuličkového bazénku nebo polohovacího lůžka ve stimulační místnosti, kde mohou rozvíjet smysly pomocí bazální stimulace či světelných efektů. Zároveň je zde umístěno akvárium, o které se starají uživatelé. V minulém roce došlo k rozšíření místností. Kancelář pracovníků se přesunula do přízemí, a tím došlo k možnosti využívat první patro také pro práci s uživateli. Někteří uživatelé mohou pracovat na zahradě, či nacvičovat drobné údržbářské a domácí práce. Oblíbená je i výtvarná dílna. Každý den má uživatel mnoho možností, jak trávit aktivně čas strávený ve stacionáři. Neméně důležité je zprostředkování kontaktu s lidmi z okolí, kdy jsme se velmi dobře zapojili do aktivního kulturního, sportovního i společenského dění ve městě. Naši uživatelé se sami stávají dobrovolníky a pomáhají potřebným. Zároveň rozšiřujeme spolupráci s místními školami i institucemi.

A po obědě už jen odpočíváte?
Většinou ano, po obědě se vykonávají spíše odpočinkové aktivity. Vzhledem k tomu, že došlo k rozšíření doby pobytu ve stacionáři mnoha uživatelů, pracuje se i odpoledne v dílnách, na zahradě, či se provádí nácviky žehlení.

Ve vašem poslání uvádíte, že se vaše klienty snažíte vést k co největší míře samostatnosti a začlenění do společnosti. Jakými postupy na tom pracujete a jak se vám to daří?
Naše postupy práce vychází z respektu. Vnímáme naše uživatele jako osoby, které mají právo se rozhodovat, pracovat na sobě, nebo jen odpočívat či udržovat získané dovednosti. Jsme proaktivní a snažíme se vzájemně motivovat. Myslím to tak, že pokud se nám podaří, aby např. uživatel s těžkým postižením sám s minimální dopomocí například utřel prach, tak je to pro nás do jisté míry odměna a motivace v naší další činnosti. Stavíme na malých cílech, které mají významný dopad na spokojenost našich uživatelů.

Naši společnost zasáhla nedávno covidová pandemie. Ovlivnila nějakým způsobem poskytování služeb stacionáře a potřeby vašich klientů?
Minulý rok byl opravdu zlomový. Ukázal nám, jak těžké mohou situace nastat, ale také že máme kapacitu je zvládnout. Posílil nás a potvrdil, že je naše služba potřebná, a že si zaslouží rozvoj a soustavnou práci. A to je náš současný úkol v době, kdy se snad vše opět uklidňuje a vrací k obvyklému chodu. Velké díky patří našim dalším charitním službám, které v době personální nouze neváhaly a poskytly nám personální výpomoc, která nás v mnohém obohatila. V době pandemie jsme mnoha uživatelům omezili jejich oblíbené činnosti jako cvičnou kuchyni, zpívání, skupinové cvičení. Vnímáme také, že se u některých objevuje dopad větší sociální izolace. Mnoho uživatelů má i psychické obtíže či jiné zdravotní komplikace. Tím se změnily i jejich potřeby. Aby ale nebylo vše jen negativní, podařilo se nám i využít nových možností, například zapojit uživatele do jiných forem komunikace. Příkladem může být uživatel, který si během pandemie začal dopisovat přes email s kamarádem ze stacionáře Nesa. Z toho máme velkou radost.

Petro, jaké máte další plány do budoucna? Je něco, na co se těšíte?
Plánů máme pořád mnoho. Chtěli bychom naplno využívat naši zahradu, což se nám již nyní daří a těšíme se na to, až začnou naše stromy plodit a dávat stín. Rádi bychom se zaměřili i na ekologickou ochranu našeho okolí. Již nyní vyrábíme hmyzí domečky, krmítka, třídíme odpad, uklízíme odpadky v okolí. Někteří uživatelé vedou kroniku fauny a flory České republiky a povídání o přírodě patří k těm příjemným. Rádi bychom obnovili zastavené činnosti jako cvičnou kuchyni či společné zpívání, canisterapii či vyjížďky ke koním. Uživatelé se těší na společné výlety, setkávání se s přáteli z ostatních služeb. Těšíme se, až budeme moci zajet na návštěvu do denního stacionáře Nesa ve Velkém Meziříčí či si opéct buřta u táboráku se seniory Včely. Každý den se těšíme na to, jak pěkný den nás zítra bude čekat.

V Bystřici nad Pernštejnem se denní stacionář Rosa dostal do povědomí mnoha obyvatel, kteří vám fandí a jsou vám naklonění. Je něco konkrétního, co pro vás mohou udělat?
V současnosti běží kampaň na podporu fakultativních služeb stacionářů Rosa i Nesa, mezi které patří potřebná každodenní doprava uživatelů do našich stacionářů, která je tento rok velkém finančním propadu. Právě tato služba je ale pro naše klienty nesmírně důležitá. Pro mnoho uživatelů je to totiž jediná možnost, jak se do stacionáře dostat. Vnímáme, že je veřejnost stacionáři nakloněná a moc si toho ceníme. Tento rok je finančně náročný pro všechny, přesto děkujeme všem příznivcům za finanční podporu i za to, že naší práci fandí. Doufáme, že se brzy potkáme na nějaké charitní či jiné regionální akci.

Mgr. Lenka Šustrová

pastorační asistentka
Tel.: 777 155 389 E-mail: 7.AuRWim%mEy.Z4WHsqk8W7%WkvDRW7r